Protože nám umíral starý pes a chtěli jsme hned další štěně, klasika, kouknu na internet a jedu pro štěně.
Původně jsme jeli pro jiné plemeno a chovatelka nás ukecala do tohoto.
Pes se zdál enormně klidný, teď vím, že se natolik bál, že se bál i pohnout. Plemeno s delší srstí, na jizvy přišla až druhá den veterinářka, kam jsme jeli řešit neskutečný průjem. Upozornila nás i na kýlu, kterou nám chovatelka nepřiznala a tvrdila, že se stala během té jedné noci u nás.
Prostě dobrá manipulátorka, která se toho nebojí.

Dnes bych to samozřejmě neudělala, byla to dobrá lekce. I CHS jsou hodně mizerné a kluby to neřeší.
Nebyl to nás první a ani druhý pes, vždy jsme měli velké psy s PP i bez PP a nikdy nebyl problém, teď samozřejmě nechápu, že jsme tak naletěli.

ALe problém s kluby byl snad u každého našeho plemene, to byl vždy hlavní důvod, proč jsme nevystavovali ani neuchovňovali, vždy fungovalo různé kamarádíčkování a známosti.