libik, nějaké stulit se, to nepomáhalo... ta malá potvora nechtěla spát během dne a každý pokus stulit se k sobě považovala za léčku, že ji chci uspat... aspoň to tak teda vypadalo... ona během dne nespala skoro vůbec, občas usnula v autě (ale v té době jsem jezdila mnohem méně), výjimečně usnula v kočáru... jinak spala jen v noci (usínala po půlnoci) a jen u mne v posteli, pokud byla dostupná samoobsluha ke kojení...
utišilo ji jen kojení (dudlík prokoukla kolem druhého měsíce a už si ho vnutit nenechala), případně nošení na ruce (a že byla teda dost těžká)... nejspokojenější byla asi v autosedačce, pokud se kolem ní něco dělo a hodně se na ni mluvilo... ale třeba jít na záchod, do sprchy, to bylo s řevem pokaždé... navíc jsme se záhy po jejím narození stěhovali, takže jsem neustále měla pocit, že bych měla víc fungovat v novém bytě, ale s ní to prostě nešlo... když už se pak naučila pohybovat sama, začalo se to zlepšovat...