Taky jsme měli jeden účet. Dokonce už když jsme spolu chodili na VŠ, dávali jsme svá stipendia dohromady a utráceli za výlety, kina, divadla, koncerty, gramodesky že společného. Přišlo mi to jednodušší. Když jsme se pak vzali, tak každý měl právo vzít si tolik peněz, kolik bylo potřeba, o dražších věcech jsme se radili, jestli je pořídit nebo ne. Barevná televize tehdy stala 16800 Kčs, můj muž vydělával 3000 hrubého a já měla 500 mateřskou. Tak jsme si na to ušetřili. Je pravda, že nikdo z nás neměl nějakého náročného koníčka, ani neztrácel za hadry, kosmetiku, elektroniku nebo něco jiného.
Hm, ale stejně jsme se rozvedli.