Já bydlela v nájmu v domě 0-7, pak v paneláku 7-14, v domě, který naši svépomocí postavili 14-21, v zatuchlé chalupě 21 - 24, v bytovce 24 - 42, v malém domku na krásném místě 42- dosud...
Všechna bydlení měla svá pro a proti. V domku je víc práce a starostí, ale taky klidu a svobody, jaký si to člověk udělá, takový to má. Zahrada se dá hodně zjednodušit, pokud člověka zahradničení nebaví, udělá si relaxační. Mě baví tvořit a pěstovat, vytvářet si svůj kousek krajiny a kochat se jím, poskytovat krásu všem, úkryty a potravu drobným tvorům, chodit po zahradě a pozorovat, trhat si výpěstky, hrabat se v zemi, vymýšlet a vzdělávat se, pozorovat "naše" ptáky, hmyz a rostliny, být spjatá s přírodou, udělat si ohýnek, sedět pod pergolou, ležet na lehátku. Mám psa, kocoura, pár slepic, něco málo králíků... Zahradu hodně přírodní, ale i udržovanou. Někdy nadávám a volám "zlatááá bytovkaa", ale třicetkrát denně si svou zahradu projdu a obdivuju. V domku je soukromí a je to skutečný domov. V bytě je méně povinností, ale člověk tak nějak zahnívá. Záleží, co zrovna chceš.
Když máš děti už velké, jdi do domku. Pro ženu středního věku je domek fajn - vytváření svobodného domova, užitečný pohyb. Bude to nová životní etapa. Je fajn zažít byt i domek.