U prvního mi to bylo jedno, ale byla jsem ráda, že je to kluk, kvuli uspokojeni muzskeho ega (i kdyz manzel nikdy nerekl, ze touzi o synovi). U druheho jsem si rikala, ze bych rada holku, ale kdyby to byl kluk, byla by to fajn zaminka, zkusit tu holcicku jeste na treti pokus - je to holka, ale typicky holciciho na ni snad neni vubc nic. A to treti jsme proste chteli a bylo nam jedno co. Ale vyvolavalo to dost otazek u okoli - bylo to planovane nebo ne? A proc vlastne, kdyz uz mame ten parecek...?