Ropucho, řekla bych, že právě i schopnost poznat kdy mám "dost" je součástí samotné věci :) - v podobě určitého osobnostního "kapitálu", právě třeba v podobě vzdělání umožňujícího odstup a náhled, v podobě odpovědnosti vůči vlastnímu tělu, odpovědnosti vůči planetě a přírodním zdrojům... co dělá tu určitou brzdu spotřeby a tedy i na ni navázaných potřeb finančních.
Objektivně samozřejmě ta míra taky ovlivňovaná je, třeba lokalitou, protože životní náklady nejsou všude stejné. I k tomu jsou dobré ty různé sociologické průzkumy a třídění do skupin a tříd, protože umožňují odfiltrovávat právě tyhle objektivní vnějškové rozdíly.