Co se týče ŠvP napíšu sem z pozice nespokojeného rodiče. Zajímalo by mě, jak to vnímáte jako učitelky a jak by měl takový rodič postupovat a komunikovat, aby nebyl prudič.

Děti jezdí na ŠvP 1-2x ročně, takže srovnání máme. Syn (4. tř.) byl tentokrát na zatím nejdražší škole v přírodě vůbec - 4400 Kč po-pá. Dražší než stejně dlouhá ŠvP s výukou plavání dříve v tomto školním roce, dražší než pozdější sedmidenní ŠvP druhého dítěte.
Přijel maximálně otrávený, popisuju, co nám sdělil. Celou dobu měl hlad. Bylo jich prý v objektu hodně, jídelna přecpaná, museli se tam rychle vystřídat a kvůli tomu jim neumožnili si nechat jídlo přidat. Ubytování dvojí kvality (za stejnou cenu). Učitelky + část dětí v rekonstruovaných pokojích po dvou, další část dětí v malých pokojích po třech, kde nebyl ani malý odkládací stolek, ze skříně vypadávaly poličky, nebylo si co kam odložit, ve stěnách a podlaze byly díry (syn nebývá náročný a podobné nedostatky jsou obvykle pod jeho rozlišovací schopnosti). Enviromentální program zajišťovaný externí agenturou jim neřekl nic, co by už dávno nevěděli, a navíc instruktoři se prý sami neřídili tím, co jim vykládali (konkrétně nevím).

Chápu, že dítě mohlo být celkově negativně naladěné z hladu, ale už jen to, že ten hlad mělo... Z jiných pobytových akcí syn takto nespokojený nejezdí.

Jak má přiměřeně reagovat rodič - neprudič?