jj je dobré si uvědomit, že větu stačí přečíst jiným tónem a její význam se radikálně změní...
a taky si pamatuju dobu, kdy máma začala hůř slyšet a neuvědomila si to, zároveň s tím nastoupily nějaké potíže s hlavou, což ji začalo dost ovlivňovat a najednou podlehla dojmu, že ji neustále někdo pomlouvá - zaslechla, že něco říkáme, ptala se hned o co jde a odpověď "o nic, to neřeš" ji přivedla k tomu, že jsme ji pomlouvali... než nám to došlo, že i když o nic nešlo, musíme to stejně zopakovat, chvíli to trvalo... taky právě hůř rozlišovala tón hlasu, nepoznala, co je myšleno vážně a co ne (v naší rodině se špičkujeme odjakživa), takže se to pak celé jen vršilo... no a než jsme si uvědomili, že jde o nějaký problém, trvalo to několik měsíců - ani my jsme nedokázali hned rozklíčovat, že je nějaký problém na jejím přijímači...