babi, asi ne, to je čtvrt století, co se mě to týkalo. A ono se to postupně zhoršuje, ve studentských letech mi to zase takové problémy nedělalo, i když jsem si to bůhví jak neužívala, vysedávání v podnicích jsem nikdy nechápala. Ale návštěvu cukrárny jsem si vychutnala. Ale postupně mi to začalo vadit víc a víc a v posledních letech jsem zjistila, že už ani to krátké posezení si nevychutnám a necítím se tam vůbec příjemně.