Restaurace mám ráda, když jsem jedna na jednoho - takže ráda jdu do restaurace s manželem nebo s kamarádkou.
Pro velkou společnost mi jsou restaurace spíš nepříjemné. Mám samozřejmě lidi, které si zvu a se kterými se dobrovolně vídám, moc ráda :) A mám ráda jejich společnost. Ale ve větší skupině mě to hrozně utahává a potřebuju se ve větší společnosti vždycky na nějakou chvíli nějak odtáhnout, vzdálit, být na nějakou dobu sama... a to jde doma podstatně snáz. Vyhovuje mi i to chystání jídla, to se na čtvrthodinu odsunu chystat do kuchyně a společensky si tím odpočinu. Nebo klidně jdu na nějakou dobu třeba do jiné místnosti nebo na zahradu a jsem chvíli sama, pak mě velká společnost zase těší.
V restauraci je tohle potíž. Tam mám akorát "svoji židli", můžu se sice teoreticky potloukat prostorem, ale tam obvykle bývají zase jiní hosté, a odejít z restaurace úplně ven se na dvacet minut projít jde taky spíš málokdy. Jo, jsou restaurace, kde tohle možné je, třeba mě teď napadá Hliněná bašta v Průhonicích, tam se dá krásně jít k tomu jejich rybníčku, tak tam se mi velká oslava taky líbí :) Ale takovýhle výběh mají fakt málokde. A když nemám možnost si nějak od lidí chvíli odpočinout, tak mě to prostě vyčerpá hrozně rychle a musím odejít z oslavy zbytečně brzo, zatímco s pauzama bych tam byla - ráda byla:) - podstatně dýl.