13 narozeniny jsme s dětmi slavili třikrát, dívku máme jen jednu, takže budu odpovídat za ni (u kluků jsem se chovala jinak, resp. u každého z dětí jinak¨)
1) dítě přineslo zase špatnou známku ze školy, i když na test učilo?
- zeptala jsem se, jestli nepotřebuje pomoct nebo jestli to byl den blbec
2) dítě přineslo zase špatnou známu ze školy, ale na test se neučilo?
- spíš jsem uklidňovala, neučení bylo většinou zaviněno nedostatkem času a ona byla děsnej nervák
3) dítě nechalo opět poházené oblečení po bytě?
- jsme bordeláři všichni, takže chytla a hodila k ní do pokoje
4) dítě nedodrželo to, co slíbilo?
- měla jsem řeči
5) se máma na třídních schůzkách dozvěděla, že dítě mluví ve škole sprostě a přes napomenutí učitele dále žvýká žvýkačku?
- sprdla bych ji s tím, že to mám v popisu práce a pak se zeptala, co blbla
6) dítě učení netankovalo, bylo by mu úplně jedno, jaké má známky?
- nevím, měla slušné známky i přes mizernou docházku do školy a řešili jsme spíš opačný problém, kdy jí ujela chemie a ona vřeštěla, že počká do patnácti a odchází ze školy, protože je blbá a tak jako se nedokáže naučit tu chemii, tak stejně nedá maturitu

Jinak ve třinácti jezdila se sportem po republice a Evropě, vyžadovala 7 rohlíků k svačině a byla vděčná za navaření na víkend a taxikaření a za to, že jsme po ní doma v podstatě nich nechtěli. Problémy měla hlavně s manželem, protože je jeho částečnou a tchýninou naprostou kopií, jejich názorové výměny se ale netýkaly běžného provozu, spíš věcí jako feminismus, diskriminace či trest smrti. Jo a pak se pravidelně pohádali u jakékoli deskovky, ale to v tomhle věku už myslím vzdali a nehráli spolu ani proti sobě nikdy nic.