Ted narychlo uz asi nic, do budoucna se s tim pracovat da, kdyz sama nazna, ze jakakoli nezvladnuta fobie cloveku omezuje zivot. Syn mel taky z pavouku hruzu, pak si sam rekl, ze to prekona, zacinal pomalu, cetl si o nich bez obrazku, nakonec jsme mu sehnali pani, ktera je chova, umi o nich krasne vypravet, nedesi, nenuti...nakonec si vzal tarantuli na dlan. Pak byl na sebe hrozne pysny. Od te doby chodi zachranovat svou sestru, kdyz objevi v pokoji pavouka, coz je vzhledem k lokalite u pole caste. Nosi je zpatky na to pole a dcery hruza se uz taky lepsi.