Bydlím sama, ale z papíru nejím. Snídani na talířek, do misky a do hrnku, večeři tak na talířek, to jim většinou u TV, oběd na talíř a jim to v kuchyni u stolu. Když přijdou děti, polévku a přílohu si bere každý sám z hrnce, ve kterém se to vařilo, ten dám na prkénko na stůl a maso přiděluji. Když jsem ještě žila s malými dětmi a BM, ve všední den snidaly děti u stolu, namazala jsem jim pečivo a k tomu kakao, já mezitím probíhala po bytě, BM chodil dřív do práce, aby se vyhnuli rannímu zmatku. Večeřeli jsme dost často spolu u stolu, většinou studenou večeři, oblozila jsem chleby, uvařila čaj a dala jsem to na talířích na stůl. Spolu jsme obědvali o víkendech, vždy všichni čtyři u stolu. Nikdy jsem nepoužila mísu na polévku, omáčnik a podobné věci, na které se muselo jídlo přendávat z hrnce a ze kterého se pak dávalo na talíř. Zdálo se mi to zbytečné.