Ještě k těm klíčům. Kdysi jsem, coby roztrzita matka na mateřské potřebovala ve městě navštívit v práci kamaráda. Batole jsem měla v kočárku, typ golfky. Kancelář měl kamarád v druhém patře, výtah nebyl a já jsem dole potkala milého pana, který se hned nabídl, že mi kočárek i s dítětem nahoru odnese. Což taky udělal, já jsem vykonala návštěvu, došla k autu, dítě usadila do sedačky, kočárek dala do kufru a najednou jsem měla v ruce klíče dva ~:-coz me, s ohledem na existenci jen jednoho auta zmatlo. Znova jsem teda vytáhla dítě a šla se zpátky do té firmy zeptat, jestli klíče nejsou jejich. Nebyly, ale prý ať je tam nechám, když si nepamatuji, co dělám.mrk mrk.

Odpoledne mi kamarád volá, že klíče zrovna předal nestastnemu majiteli sousední firmy, který nemohl z práce odjet. Ano, byl to ten ochotný pán a klíče nechal na boudicce.