Přidat odpověď
Omezený časový limit u přijímačkových testů (a u podobných testů, zaměřených na studijní předpoklady a inteligenci) nemá rozlišit, kdo pracuje RYCHLE, ale kdo pracuje CHYTŘE.
Je žádoucí rozlišit (a zvýhodnit) děti, které nečtou 10xdokola zadání, ale dokáží si už při prvním přečtení udělat přehledné poznámky, označit si podstatné informace, nezdržovat se nepodstatnými. Děti, které jen slepě nepapouškují navrčené postupy, ale MYSLÍ, vidí souvislosti, pracují přehledně a systematicky. Tyto děti pochopitelně stráví nad úlohami mnohem méně času (aniž by nějak chvátaly). To platí u matiky i češtiny.
Například: úloha 1.2 z dnešního zadání matematiky pro páťáky
4.(540-360)-(8.180-5.180)
"Cvičená opička" začne horečně odečítat a násobit trojciferná čísla a i když se jí nakrásně podaří všechny výpočty provést bez chyby, stráví příkladem mnoho cenných minut.
"Myslící dítě" si příklad nejprve upraví na 4.180-(8.180-5.180)=4.180-3.180=1.180 a má rovnou výsledek bez složitého a zdlouhavého násobení a odečítání, v takto "chytré" úpravě takřka nemůže udělat numerickou chybu a příklad mu zabere i s kontrolou desetinu času.
Díky tomu stihne oproti "cvičené opičce" v limitu vypracovat více úloh (nebo všechny, a ještě si stihne vše v klidu zkontrolovat).
O tyto děti mají pochopitelně výběrové školy zájem a právem se umístí na předních příčkách výsledkových listin.
Zároveň tedy upřímně nevím o žádné profesi, kde by nebylo výhodné MYSLET, pracovat přehledně, systematicky a efektivně...kde by bylo nadřízenému fuk, jestli úkolem strávím den nebo týden nebo měsíc...
Předchozí