Vadí jí to, protože asi sama ví a cítí, že tohle není ono. Takže se jí trefuješ do citlivého místa. V nějakém okamžiku bych jí asi naznačila, že si zaslouží kluka, co bude zamilovaný až po uši a bude ji nosit na rukou. No a lepší takového mamlase teď, než za 10 let jako manžela a otce dětí. Hlavně, ber ho jako kamaráda dcery. To taky nebudeš řešit. Vyhodnotit, co je pro ni fajn a co už ne, to musí ona. Věř jí. Navíc buď ráda, 6e máš představu. Příště jo může držet co nejdál od domu a nebudeš vědět nic. Možná budeš v nevědomosti spokojená..... Jako jo, musí to být mateřsky těžké. Ale nejde o život.