Nevím jak to je ale děti proti mě nezbroji. Zatím. Spíš si myslím že tchýně mou ženu. Já ale nevím o čem si v ložnici povídají.
Tchýně prý byla alkoholička do těch asi patnácti mě ženy až ji druhá, o dva roky starší, dcera řekla že je hnusná matka a tak to asi chtěla dohnat aspoň na té nejmladší.
Dle mého.
Zkusím to ještě ji dostat k tomu poradci asi aspoň proto ať mám pocit že jsem udělal vše.
Možná trochu sobecké. Nevím.
Pro mě by asi odchod tchýně moc řešil ale to má žena nedovolí.
Přece je to jeji maminka, kterou nesmí nechat o samotě. A kdyby tak by to bylo furt na talíři, ale stejně vím že je to nadlidský úkol.
To je to pouto.
Tchýně tvrdí že vypouštím zlo.
To já nemůžu posoudit ale ostatní o mě tvrdí že si nechám k. na hlavu. To i pracovně. Jak to nikdo neudělá,udělám to já a to i když jsem měl zaměstnance. A tak to funguje i doma. Trouba.
Jde sjednat nápravu? Bojím se že ne.