libiku, za prvé tedy nikoli "neobhájí", ale nejde o své vůli obhajovat.

K té smysluplnosti: při bakalářkách mi obor ještě připadal zajímavý, perspektivní, přínosný pro praxi. Během mgr studia jsem do oboru pronikla hlouběji a šířeji, a teprve v této fázi jsem si uvědomila, že je to marné. Jednotlivé směry a autoři si protiřečí, používají něco na způsob zde nedávno propíraného redukcionismu, a v praxi pak holt někdo uchopí něco z toho, a pere do té oblasti, na kterou má vliv, co to dá, dokud nenazná, že to zas až tak nefunguje, nebo to nejde "úspěšně aplikovat" jinam.
Psala jsem tu diplomku, a bylo mi jasné, že to nikdy nikdo nebude potřebovat, že to je prostě kravina, i když formálně v pořádku. Diplom jsem k ničemu nepotřebovala, neb jsem již tou dobou byla v oboru zaměstnána, a nehodlala jsem v něm ani zůstat do důchodu. Takže zbytečné. Vědomostí dost, a papír k ničemu.