V těhotenství mám vždy takové lechtání v rukách, takže si při usínání musím ruce v zápěstí jakoby zalomit a přilehnout, aby mě nerozčilovaly. Někdy to mám i bez těhotenství, a pak mám ty ruce po ráno přeleželé. Dřív jsem si musela po ránu jakoby nasadit kosti do kloubů, protáhnout se, jinak se mi třeba zvrkávaly kotníky.
Dost se mi to zlepšilo, když jsem na spaní koupila ten nejtvrdší futon (manžel trochu brblal, ale zvykl si).

A vůbec mě tělo svými neustálými pocity dost rozčiluje, skoro i cítím, jak mi rostou nehty a vlasy

Nechápu, proč se teď tak často v různých terapiích zaměřují na pocity v těle. Já bych naopak potřebovala umět na svoje tělo zapomenout.