Moje tchyně cvičila jógu už někdy od 60.let. Měla velké problémy s páteří, dokonce ležela několik měsíců v sádrovém krunýři a pak ji poradil někdo cvičit jógu. Nejdřív cvičila doma podle knížky, ta vyšla v 60. letech, jmenovala se Hathajoga, měli jsme jí taky doma. Od 70.let se pořádaly normálně kurzy jógy, tchyně tam chodila. Po revoluci se to víc rozjelo, jezdila i na jógové dovolené, jde je učili cvičit a vařit zdravá jídla. Cvičila až hluboko přes svou osmdesátku, pak už zase doma. Vím, že v 80 letech se ještě dokázala postavit na hlavu. Já jsem začala chodit do jógy taky před revolucí, někdy v r. 1988. Knihu André van Lysebetha mi darovala tchyně a také jsme jedli obilné snídaně. Nic zakázaného nebo podezřelého na tom nebylo, nepamatuju si, že by se jóga nějak potlačovala. Možná ta duchovní stránka, já ovšem stala jen o to cvičení.