Pavlo...
Je to složité, neměla bych problém se víc angažovat, jak píšeš, zajet tam... ale dcera to vyloženě neguje... mám pocit, jako by byla "schopna" mít blízký vztah jen s jedním člověkem a tím je teď její přítel.

Když se v mém životě objevil nový partner, velmi jsme oba dbali, aby neměla pocit, že je na druhé koleji, poctivě jsem čas dělila mezi ně... přitom už byla dospělá, ale v té době ještě sama. Ona si teď novou životní etapu (a znovu říkám, jsem za to ráda, že není sama) spojila s totálním odstřižením předchozího života.

Minulý týden oba zápasili s covidem (oba plně očkovaní měli fakt zlý průběh, horečky, kašel, ztráta čichu...). Bála jsem se o ně oba, ale dcera zvolila způsob nekomunikace, když jsem zavolala, telefon pokládala, když jsem napsala, jak se jim daří, nereagovala buď vůbec nebo za půl dne...Možná má pocit, že se chová dospěle, podle mě jen neskutečně neempaticky...

Přiznám se, vůbec nevím, jak s ní komunikovat, aktuálně mi přijde, že nejlepší je nekomunikovat vůbec...