renko, ano... mí rodiče se s opuštěným hnízdem vyrovnali po svém, začali žít víc jeden pro druhého... s máminým špatným zdravotním stavem pak táta vlastně svůj život na maximum podřídil jí... teď je sám a je to šílené... snažíme se, jsme s ním, co to dá, mladší sestra žije kousek od něj, věnuje se mu maximálně, paradoxně vztahy otec - dcery nikdy nebyly lepší, on se změnil, my zrovna tak... jenže to nestačí... k neskutečné ztrátě mámy nás všechny tíží jeho osamělost...