Fern, mně je také vlastní pozitivní myšlení a strach si nechávám vždycky až na konec, ale tady mi ani tak nejde o vlastní osobu nebo vlastní rodinu, spíš o soucit s blízkými sousedy, s nimiž máme tolik společného.
A tak nějak o křehkost světa všeobecně, opakuje se stále totéž, není snad generace, které by se to vyhnulo.
A nás se tohle dotkne, více či méně, nevyhnutelně.