Huso, ne každý, kdo je v hospodě, blije na chodník. Já vím, že to nemyslíš špatně ani konktrétně na nikoho z nás, co vedeme občas "hospodské kecy", ale můžeš mi naznačit co tak mimořádného a kultivovaného při té kávičce nabízíš ty?

Zažila jsem stovky dobrých večírků, kde nikdo nezvracel a nikdo se ráno nestyděl, zpívali jsme , tančili, byla legrace, občas jsme se vzájemně svěřili s věcmi, co nás trápily, mnohokrát jsme šli nad ránem po tramvajových kolejích, svítalo a bylo nám čistě.. , dali jsme si držkovou nebo gulášovou v dělnickém bufetu a kafe na nádraží, jsou to vzpomínky na lehkost..

Nenutím ti to, ale trochu se mě dotýká tvé pohrdání.