Zasjaj.mě třeba mamka šila celý život, protože jsem byla strašně hubená a ještě v 19letech jsem měla 170cm a 48kg.
Takže mi podle Burdy upravovala střihy. uměla to nakombinovat.

Jsem žila v takovém bludu, že po odpolednách se makalo na zahradě a večer se usedalo k TV s pletením, nebo šicímu stroji. třeba včerejší popis Husy, vůbec neodpovídá tomu co jsme zažila já.

A třeba kalhoty od mamky mi byli vždycky skvěle. Ušité z materiálu co jsem si vybrala. většinou i v barvě, protože jestli něco bylo tak látky. Deska člověk většinu musí shánět přes internet. A né vždycky dorazí to co by chtěl. Kdysi byl obchod s látkama v každém malém městečku.

Od sedmé třídy jsem se za pomoci Burdy a partiových látek šatila sama.

Do tanečních jsem měla super modely. Přešité z šatů po mamce. Každý chtěl vědět kde jsme je sehnali.

džíny jsem nikdy nevlastnila, protože by mi nebyli, stejně jako je nenosí kluci. Nesedí jejich štíhlé postavě.

A nezapomenu na to, když mamce odklepli Burdu v 1985, konečně. Byla nadšená jak nikdy.

ASi hodně záleží jak a kde člověk žil.

MAnžel si pamatuje, že jiný maso, než roštěnou neměl. A já přitom jedla pestře. Jenže doma hospodářství a druhý děda řezník v masně, já až v seriálu Vyprávěj viděla jak to bylo v masně, protože tam se chodilo vždycky jen zadem, když se tam 2x za rok šlo, jinak jsme byli soběstačný. A docvaklo mi, že jsem vůbec neřešila, že lidi nemají maso a nemůžou ho sehnat.