Moniko, mně se líbily Dietlovy seriály, bratislavské pondělky, to byly většinou inscenace nějaké klasiky, kterou jsem tehdy žrala, F.L. Věk, Sňatky z rozumu, Profesionálové, Dempsey a Makepieceova, různé estrády s Bohdalkou a Dvořákem, s Menšíkem, Felixem Holzmannem, to jsme se strašně nasmáli, písničky klasiků jako Gott, Matuška, Vondráčková, Pilarová, spousta inscenací, Bakaláři.
Neměla jsem vůbec pocit, že mi něco utíká, já jsem si svůj život báječně užívala.
To je jako s tím sexem. Já jsem měla jen svého BM a v podstatě tyhle věci skončily v mé čtyřicítce, když jsem onemocněla depresí. A mně to stačí, já si myslím, že jsem si po této stránce užila dost. Někdo, kdo měl spoustu milenců pomalu od 15 let až do osmdesátky, tak se může divit a může nesouhlasit. Ale mně úplně stačilo 20 let. Jsem spokojená.