Přidat odpověď
Valkýro, já byla jednou v 10 letech tři týdny na pionýrském táboře, dlouho jsem z toho mívala pak noční můry. Už nikdy jsem pak na tábor nechtěla a to tam byl děcka, co jsem je znala a i moje nejlepší kamarádka. Pro mě bylo dost hrozné už jen jezdit na povinné brigády jako brambory a chmel nebo potom jako dospělá na školení. To byl šílený stres! S kamarádkami jsem se bavila i ve více lidech, na gymplu jsem měla 2, které jsem považovala za nejlepší a potom ještě další 3 ne tak dobré, ale mockrát jsme někam šly v šestici. Sice jsem dávala přednost být jen s jednou na jednu, ale tehdy mi nevadilo ani, když nás bylo víc. Chodily jsme takhle na minigolf a hodně jsme se u toho nasmály. Teď už bych šest lidí nedala, většinou jdu s jednou maximálně se dvěma kamarádkama, to mi vyhovuje.
Předchozí