Přidat odpověď
Já znám - sebe. Řidičák jsem si dělala až v 48 letech. Poprvé jsem při zkouškách nějak opomněla dávat přednost zprava, takže nic. Test sice během chvilky na plný počet bodů - jsem si ho našprtala. Druhá zkouška teda taky nic moc, ale dali mi to. Ona ta autoškola ani zkoušky není zas tak podstatná. Důležité je získat řidičák a pak už jen jezdit a jezdit. Ze začátku s někým, kdo se nebojí a poradí, ale musí to být kliďas. No a pak se pustit do provozu, opatrně , ale beze strachu. Mně se teda ze začátku taky zhusta potily ruce, ale jezdila jsem hodně ( a jezdím dál), baví mě to moc, jezdím i služebníma autama, auta střídám, jezdím po okreskách, dálnici, v malých i velkých městech.
U mě byl trošku problém v tom, že jsem si naopak velmi sedla se svým autoškolním učitelem, celou autoškolu jsme prokecali a prosmáli - je to můj vrstevník a doteď se kamarádíme.
Předchozí