Libiku, vůbec si nevzpomínám, kdy nebo kde jsem to četla. Každopádně to píchnutí uší mimino vnímá vteřinu a okamžitě na to zapomene, zatímco starší dítě nebo dospělý to prožívá úplně jinak, musí se na to připravovat, jít někam, prožívá to vědomě. A jak píšu, náušnice u holčiček se mi moc líbí a určitě to nepovažuju za týrání. Naopak za týrání považuji, když praštěni rodiče mučí dítě nějakým senilním jménem. Radši desetkrát píchnout uši, než pojmenovat dítě Kordula nebo Qventin.