Libiku, ono to vnímání devadesátek bude asi jiné u ženské, která už tehdy měla děti a u těch, kteří byli ještě před dětmi...
Já jsme právě z té generace, která (mnohdy na poslední chvíli) odložila zakládání rodin.
"Tak pro část nemajetného a neinformovaného lidu byly devadesátky "příležitostí", horem dolem nám říkali, že stačí pracovitost a splníme si sen o vlastním korporátu. Mně se to teda moc nezdálo, ale budiž
"
Nemajetná jsem byla určitě, přesto to jedna velká "příležitost" byla
.
Pamatuji si divokou privatizaci, kdy se o venkovskou trafiku přetahovaly dvě prodavačky a nakonec ji jedna vydražila za 200.000
. Běžný plat prodavačky tehdy byl 1750 Kč
.
Nezapomenutelné bylo třeba i překvapení německého manažera, kterého k nám poslali zavést pořádky do jedné levně pořízené fabriky před krachem. Prý na západě vycházely v novinách články o tom, že "zlaté české ručičky" mají v práci v šuplících plno geniálních projektů a nápadů, které kvůli režimu nemohly (ty ručičky) realizovat
. Stačí prý získat důvěru a otevírat ty šuplíky. Byl fakt překvapený, že se nápady nekonaly
.