Protože jsem o něj tolik let usilovala, že jsem pořád ještě úplně blažená, že se mi to nakonec (bez souvislosti s covidem) povedlo a každý den se tetelím spokojeností, že to vyšlo. Předtím jsem chodila s miminkem a potom batoletem do práce, byl to vopruz a stres a téměř trauma a teď si to užívám. No a druhak je to denní realita, tak o čem psát.

No a hlavně teda momentálně potřebuju vědět, jestli teď spadnu do neschopenky. Dítě je v karanténě s kašlem, pokud bude pozitivní, tak jsem na neschopence ve chvíli, kdy se mi to vůbec nehodí, ale takhle to snad platit nebude.