V souvislosti s diskusí o babyboxech a anonymitě rodičky mě zaujalo to, že možnost "utajeně porodit" může jen žena min. 300 dní rozvedená či svobodná. Její identifikační údaje a údaje o porodu jsou zapečetěny a vedeny odděleně od zdravotní dokumentace. Otevření a nahlédnutí smí povolit jen soud.
A dítě má právo znát svou identitu, takže může požádat soud o odtajnění těchto dokumentů.

Rodička, vdaná žena, která zahnula manželovi během jeho roční zahraniční pracovní cesty nebo třeba mladá dívčinka, která se na diskotéce jedenkrát opila/sjela a měla náhodný sex. Obě těhotné se bojí se doma přiznat. Volbou pro ně je babybox.

Kdyby se rozhodly rodit "anonymně", podle mě by docela riskovaly, že se to po letech provalí.

Pamatuji na nějaký díl pořadu Pošta pro Tebe, kdy se to opravdu stalo. Do studia si ženu středních let, vdanou a mající děti, pozval mladý muž či děvče, to si už přesně nepamatuji, a sdělil jí, že je její dítě, které ihned po porodu dala k adopci.
Žena byla docela dost překvapená, evidentně toto setkání nečekala, očividně zaskočený byl i její doprovod v hledišti.

Navím, kdybych zjistila, že mám třeba sourozence, kterého se moji rodiče zřekli coby miminka, asi by mě to hodně zasáhlo. Takové "kostlivce" raději vědět nechci. To, podle mě, musí být i dost velký zásah do té nové rodiny, když tam najednou přibyde další člen.

A pokud je z právního hlediska jeho biologická matka jeho matkou dokud soud neurčí jinak, tak jak je to pak s případným dědictvím, když ona zemře? Dělí se s tímto potomkem její "oficiální" děti?

I toto jsou aspekty, které bych brala úvahu, pokud bych se chtěla svého nechtěného dítěte zbavit. Tedy, představit si to neumím, když to teď píšu, jen z té představy mě mrazí .