Já nejsem děd vševěd, ani Bůh - nevím, zda se mají pozůstalí zaradovat - ale nikdo tu nežije věčně, navíc já jaksi věřím, že tu nejsme jen v tomto fyzickém těle - takže ano, jsou lidi, kteří smrt vnímají jen jako další stupeň, tím pádem se z odchodu byť i blízkého dokáíží svým způsobem radovat. Já to tak nevnímám.

Ale jsme si jisti, že kdybychom netýrali dnes a denně zvířata a lidi, že by tu tyhle nemoci byly?
Já vím, že tady se tyhle "protiproudý myšlenky" nenosí, ale prostě to je to, co se mi mj. honí hlavou ...