Já si právě myslím (a pokládám to za půvabný kulturní snobismus), že dítě v tomto případě je předem dostatečně navedeno k tomu, aby nebralo vážně výrobu kapříka z kolínek, případně přednes básně "já stromeček, stromeček, zelený mám domeček" a v důsledku netrpí.
Naopak se v něm posiluje pocit zdánlivé vyjímečnosti a originality , po léta se vypráví, jak zapykalo ve své "kulturní vyspělosti" vystoupení na besídce
Sebevědomí (má-li reálnou oporu) to může naopak posílit.
Na místě učitelky MŠ bych si myslela neco o zadní části těla a rodinu bych dávala k dobru na Rodině