Souhlas s husou.
Je strašně těžké přijmout, že některé věci od mámy už prostě nemůžeš očekávat (že pochopí... nebo zamapatuje si...). Když se zamyslíš nad věcmi, co jí opakovaně vysvětluješ... stojí ty věci vždycky za to? Jak bys postupovala u člověka, o kterém víš, že na to kognitivně nestačí? Přizpůsobila bys obsah? Měla jiná očekávání stran jeho reakcí?
Sama Tvoje maminka zažívá určitě taky velkou nejistotu a zmatenost (což může samo o sobě dál hrotit situaci), i pro ni je ta situace těžká.