Přidat odpověď
Myslím si, že téměř každé dítě je se svými rodiči nespokojené a umělo by si představit lepší rodiče minimálně v pubertě. Je pravda, že naše děti si nestěžují resp. stěžují si občas na zaneprázdněnost tatínka, jenže - já jsem třeba v dětství měla tatínka doma často (na válendě, protože odpočíval po náročné práci) a na spoustu věcí nebyly peníze; moje děti mají tatínka často pracujícího a mají vše, co potřebují a i spoustu věcí navíc. Pomáhá mi v domácnosti když je potřeba a je to v jeho možnostech. Moji rodiče byli milující a trestaná jsem byla většinou jen za to, co jsem si zasloužila. Spoustu jejich "tretání" a hlavně křiku mamky jsem pochopila až když jsem sama matkou... Dnes vidím rozdíl mojí rodiny a její rodiny. Můj manžel sice hodně zaměstnaný, ale živitel rodiny, u kterého se mohu spolehnout na to, že nás uživí, manžel, který pomůže když je potřeba a její manžel, neustále nespokojený s příjmy rodiny, ale většinou v posteli s poslechem rádia a nebo na gauči v jídelně, kde odpočíval. Ona, kmitala po práci do večerních hodin, o víkendech od brzkých hodin prala, ždímala prádlo, vařila, žehlila, pekla... Táta jí s ničím v domácnosti nepomáhal. Popravdě se vůbec divím, že to zvládala.
Předchozí