Jsem fanda televize. Nemám tedy přístroj, ale koukám (nebo poslouchám) on-line na nb. Posledních pár let, co žiju sama. Předtím jsem nekoukala skoro vůbec, jen pokud už jsem byla doma, tak na zprávy (Události) na ČT 1.
Teď mi jde hlavně o relativně "živé" hlasy a děje, filmy ne. Ještě tak koncerty na Artu (tedy ne live).
Hodně si pouštím čt24 a sportovní přenosy.
Běžně mám také puštěné detektivky - Colomba, Gibse, Midsomer, Oxford - ale za posledních pár let jsem už asi viděla nebo aspoň zaslechla všechny díly, tak je zas vypínám, protože nemám ráda, když slyším tytéž obraty znovu. Proto ani nekoukám na filmy, které jsem již viděla. Jen výjimečně. Minulou neděli jsem třeba viděla po desítkách let znovu Vlasy, protože děti chtěly - to tedy ne z televize, bylo to skoro profi promítání na bílou zeď cca 2 m šíře
Bylo to fajn, ale já prostě už předem trpím, jak si vybavuji závěrečné scény. Vidím ten film jaksi od začátku už celý.
Takže o "dramaturgický počin" mi celkem nejde, pokud tím nemyslíš přenos Tour de Ski nebo tak něco...