Valkýro, já mám domov jako místo, kde trávím čas jaksi neaktivně, válením převážně a jsem s tím v pohodě. Když je u toho protějšek, občas padne hláška, občas se zasmějem, ale nic, co by psychoterapeut mohl označit za budování vztahu. Nezřídka se stane, že se po letmém polibku odporoučí do jiných komnat sledovat ligu mistrů zatímco já si vlezu na Rodinu nebo (ještě lépe) pustím Ulici.

Za budování vztahu považuju spíš to, že ho nechám jít do hospody, aniž bych mu podsouvala, že mu na mě dostatečně nezáleží. On je taky srozuměn s mými aktivitami.