Stará huso,
to je citovým vztahem diváka. Tohle jsou dva úplně odlišný světy.
K seriálu - a vlastně k jakémukoli typu umění, ke knize, obrazu, hudbě... - si konzument nevytváří vztah na základě nějakého objektivního hodnocení. Tomu se to buď líbí nebo ne. Ovlivňuje to strašná spousta "podprahovek" - jak se sám cítí, co prožívá, s čím asociuje, jaké to v něm vyvolává vzpomínky/emoce... je to neprofesionální, ale poctivý. Pořád lepší než předstírat, že se ti líbí něco děsně vychvalovaného "odbornou veřejností".