Renko,

já vím, že u cizích to jde líp. Mám dvě a taky se s tím potýkám. Ale právě proto taky vím, že cizí zvenku někdy můžou vidět něco, co já zevnitř už nevnímám.

Mně ale přijde, že Romana považuje za problém něco, co zas takový problém neni. Tedy, je ve smyslu, že to je každodenní otrava - binec v pokoji, plíseň v hrnku apod. Ale to jsou věci, které jsou běžné a většina se snaží se nad ně nějak povznést. Zpravidla tak, že bordelářství dítěte tolerují v jeho pokoji, ale ne ve společných prostorách.

A naopak věci, které já vidím jako problém, Romaně jako problém nepřipadají. Třeba to s tou absencí. Tak třeba jí právě ten pohled zvenčí pomůže vidět věci nebo je vidět jinak.

A píšeš, že má puberťák pocítit důsledky svých činů. Ale to je přece to, co se tu píše. Když má bordel, tak mu ho nemá Romana uklízet. Když si zapomene plavky a odejde domů, tak mu nemá omluvit absenci. on má jít se školou do bazénu a holt si to tam odsedět.

A Romana psala, že kluk pendluje mezi čtyřmi domácnostmi. Nevím jak často kde pobývá, ale přijde mi, že v tom může mít dost maglajz. A taky si myslím, že by měl domácnost u Romany, popř. i u otce, vnímat jako domov a ostatní, že jsou návštěvy. Třeba milé, vítané, ale pořád jen návštěvy.

Romana psala, že kluk chodí k psycholožce, co je její kamarádka. To mi nepřijde dobrý. Protože si myslím, že on i kdyby se chtěl otevřít, tak matčině kamarádce se určitě neotevře. A taky myslím, že by si s psycholožkou měla promluvit i Romana.