Libiku, mně přezouvání nikdy nevadilo, že musím být včas ve škole taky ne. Tělocvik mi vadil, ale naštěstí jsem z něj byla dva roky osvobozená. Neměla jsem pocit, že bych měla někomu říkat nějaké názory, politika mě vůbec nezajímala, snažila jsem se ji totálně vytěsnit. O existenci nějakého undergroundu jsem neměla ani potuchy. I právě proto to bylo období naprosté bezstarostnosti, sladkého nevědomí. Netušila jsem nic o zlém světě kolem, žila jsem si ve svém útulném pelíšku a nejhorší, co se mi mohlo přihodit, bylo neočekávané zkoušení z chemie.