No, upřímně, ona ta konkurence k něčemu dobrá je.
Dává zpětnou vazbu.
Moje dítě není nijak extra ambiciózní, ale přece jen si na pár věcech "zakládalo". Po roce a půl distanční výuky je teď ve čtvrťáku poněkud rozladěné tím, že už mu na to, aby byl ve svém oblíbeném předmětu mezi nejlepšími jen dávat ve škole pozor a studovat si doma "odbornou literaturu mimo osnovy" přestává stačit. Pochopilo, že spadnout do "školního průměru" je lehčí, než myslelo, a že se holt bude muset kousnout a místo prokrastinace u PC něco dělat. Na všeobecným gymnáziu by za tu "hvězdu" byl pořád a to prozření by ho čekalo až na VŠ. V tomhle směru myslím, že čím dřív, tím líp.
Byť teda v jeho případě hraje roli i to, že má moc velkej rozptyl zájmů, nejde být nejlepší v x předmětech, pokud člověk není fakt mega génius a takových je jako šafránu. Zvlášť pokud bere jako selhání i to, že si "nepamatuje všechno z hlavy" od nějaký sedmý třídy dál.