Kuličko,
nešlo by třeba domluvit se školou individuální vzdělávání, nebo rozdělení ročníku do dvou? Podařilo se známé, pro její dítě - které neunášelo být sociální 50 -60 hodin týdně (škola, školní aktivity, výlety, projekty atd.) a potřebovalo víc času na vydýchání a na to, aby bylo samo. Introverti potřebují čas na odpočinek - i když je třeba škola strašně baví, tak to, že jsou neustále v kolektivu desítek lidí, je pro ně hrozně vyčerpávající.
Já bych asi byla i pro, ať přeruší studium a holt zůstane doma - za podmínky, že teda bude chodit na terapie a že bude doma fungovat - na jaře bych možná přitlačila s nějakou brigádou / cvičením / kroužkem. Tam je teda háček v tom, že by příští rok šla do nižšího ročníku, tj. jiný kolektiv.
S výběrem terapeuta neporadím - tohle je tak strašně indivindi... a fakt záleží, jak si sednou - ale minimálně známý terapeut, ke kterému chodí starší dcera, by mohl pro ní být pozitivní v tom, že nejde do neznáma - plus je tam ten moment, že jí teda "dopřejete" to samé, co dceři - jestli je psychicky v pr*** tak může i to, že jí chcete dát k nějaké "bábě jen proto, že je zadarmo" docela rozkladné.