K odkazu ještě přidám vlastní postřeh. Když to uvážím zpětně, tak za celou zš jsem se naučil opravdu minimum. Chodil jsem do tehdejší zdš, jak byla zkratka za socialismu. Na jednu stranu určitá náročnost a tlak, ale fakticky získaných vědomostí dost málo, z toho opravdu cenných ještě méně. Myslím, že jsem a byl jsem takový docela studijní typ. Běžné zdš tehdy spíše zájem ubíjely než aby ho podpořily. Rychlejším tempem tehdy postupovat nešlo mj. i proto, aby stačili ti slabší žáci. Ti pak šli na učiliště a těm to bylo přizpůsobené.

Myslím, že aby se dítě naučilo na nejlepší výsledky u přezkoušení, tak by mohlo stačit se mu věnovat hodinu denně. A nejlépe ho učit stylem zadat mu k vyřešení nějaké úkoly a pak to probrat. Nás bývalo i na sš ve třídě těsně pod 40, párkrát bylo i těch 40 překročených. Žádná individuální výuka tu nebyla, prostě neefektivní systém. Na jazyky pak jsme se dělili do skupin. Já jsem dosti typ, který zvládá jako samouk, ale takový potenciál má velká část dětí. Stačí se trošku nasměrovat, kontrolovat, jak postupují, naučí se pak daleko více než ve škole. Naučí se učit se, pracovat s učebnicí a jinými zdroji. Nakonec o schopnostech dětí i dosti vypovídá to, jak se mnohdy zcela samy naučí práci s výpočetní technikou, myslím tablety, smartphony i PC.

Aby dítě muselo chodit do školy, tak už za Marie Terezie to byla politická záležitost. Dnes to je ještě víc. Za socialismu chtěl stát děti vychovávat. Dnes zvl. levicové směry mají tendenci k témuž. Pro všechny stejný typ škol, nejradši zrušit výběrová osmi a šestiletá gymnázia atd. Myslím, že bych celou sš dokázal absolvovat lépe bez chození do školy a v kratší době. Nesměl by ovšem být socialismus.

Nevím, jestli má cenu kontaktovat tu paní Follerovou, koukal jsem, ona působila i jako učitelka na normálních zš. Neznám ji, ale ten její materiál jsem před časem četl, přišlo mi to zajímavé. Asi by věděla i praktické věci kolem, na kterou zš nasměrovat, která by dohlížela na domácí výuku.