" Po revoluci najednou byl každej druhej disident. Největší revolucionář v naší třídě byl předseda SSM. Jen prostě místo členského příspěvku, začal obcházet s peticí."

jo, taky si to pamatuju... nevím, možná je to povahový rys, že lidé nejaktivnější ve službách režimu pak byli stejně aktivní i v porevolučním dění...
zrovna včera ve zprávách mluvil nějaký mladý kluk o tom, jak je šťastný, že "nám rodiče dokázali vybojovat svobodu a díky nim můžeme žít v tom úžasném svobodném světě" - jak se navíc vrací ta móda 80. let a on byl takový celý osmdesátkový, měla jsem silný pocit dejavu a úplně viděla ty mladé svazáky, jak radostně budují socialismus...