I za socialismu psali psychologové, kteří se zabývali problematikou (tj. pedagogicko-psychologické poradny ap.), tak uváděli, že mnohdy žáci s vysokou inteligencí (hodnout IQ) měli nevalné výsledky, kdežto žákyně s jedničkami nemuseli mít inteligenci nic moc. To se za socialismu psát smělo, ale systém se neměnil. Na kádrových materiálech rodičů hodně záleželo, ale šlo i o ten prospěch, ve většině případů.

Dnes může studovat téměř každý, každý, když si nevybírá, u některých oborů je tvrdá konkurence. Jednak tu je pokles kvality, ten je ovšem daný tou chybějící soutěží a tlakem, který tu tak není. Ale na druhou stranu se taky ukazuje, že dříve nevystudoval vš jen díky skvělým schopnostem, že totéž dnes zvládne velká část populace. Výběr byl jednak politický (kádrový) a potom dle známek, kde to neodráželo zpravidla ani tak nadání, ale spíše píli, zkrátka pečlivě se věci nabiflovat. Znám případy, kde třeba otec mého věku má sš, jeho syn dnes v tomtéž oboru (umělecký) má velký doktorát, ještě po 6leté vš. Ale i naopak, za socialismu absolvent vš a jeho děti dnes - s bídou sš.