Dost špatně se odpovídá, když tu chybí některé info. Dost speciální sš - nesděleno, která. Pokud dítě bude třeba na konzervatoři, což je taky sš, aspoň první 4 ročníky, tak je otázka, nakolik je důležitá matematika, fyzika, chemie - pokud a vjaké míře se tam tedy učí. Asi je cennější být v něčem dobrý, třeba vynikající houslista a jinak být docela ignorant, než naopak, průměrný houslista, který se nějak nevalně uživí, ale zato má všeobecný přehled.

Mě třeba na sš nebavil předmět český jazyk a literatura. Ze zš jsem měl nadrilovaný pravopis a gramatiku, měl jsem slušný sloh. Literatura mě ale nezajímala. Jedna se učilo s výběrem určitých autorů, ti komunističtí měli přednost. Ale i bez toho balastu ideologie, v 15-18 letech na řadu věcí jsem nebyl lidsky zralý, takže mě nezajímaly. Nezájem tu bývá z různých důvodů. Vůbec učí se tak, že se děti mají co nejvíc faktů nabiflovat, pak se to už neprobírá, takže za pár týdnů se to zapomene. Takový průběžný systém, kde tu nezbydou trvale žádné znalosti. Zeměpis jsem třeba měl rád, jen o Sovětském svazu, to jsem měl to pololetí na zš dvojku, jinak vždy jedničku.

Školní systém je založený na tom, že se moc nepředpokládá zájem, naučit se musí všichni, co se jim předloží. Hlubší zájem se moc nepodporuje, takže tento styl docela odrazuje. Vynikají pak takové přičinlivé typy, častěji dívky, kde je to sice moc nezajímá, ale cílevědomě se to nabiflují. Obvykle pár let po škole z toho už nevědí nic, aby byly jedničky.

Všeobecný rozhled jistě cenu má, obávám se, že to povinné penzum ale velkou kvalitu nezaručí. Pokud má něco o více věcí zájem, zajímá se sám, tak je na tom celkově lépe. I když tu sš třeba v některých případech spíše jen prolezl.

Na vš se obejde bez řady předmětů, rozhodující jsou jen ty dle oboru. A ještě víc důležitý je skutečný zájem o obor a potom schopnosti věci chápat a naučit se. Velká většina toho, co se na sš učí, tak na vš potřebná není. Co je v rámci oboru, tak toho z té sš je zas žalostně málo.

Neznám konkrétní situaci, ale neviděl bych to tak černě.