Známky nejsou všechno. Zvykneš si, trojky-čtyřky nejsou žádná tragédie, až odmaturuje, nikdo se na vysvědčení z 2. ročníku ptát nebude. Po roce distančky je dost děcek mimo, nedokážou se dokopat k učení. Navíc kluci to mají jinak, nemají takovou potřebu učit se jako holky, spoléhají, že to nějak vymyslí, něco si pamatují z hodiny.

V první řadě musíš ty přijmout myšlenku, že když projde s těma čtyřkama z předmětů, které nejsou jeho zájmem, bude to tak v pořádku. Pak uklidni dítě, nechceš s ním kvůli stresu ze školy chodit na psychiatrii. A nakonec ho podpoř, nabídni doučování, třeba z jazyka anebo z předmětů, které jsou důležité anebo naopak v nich dost plave. Dá se najít hodně výukových videí na konkrétní témata, prezentace, myšlenkové mapy, hledejte cesty, jak se mu nejlíp učí. Udělejte společně plán co se dá zlepšit, kdy jsou ve škole jaké testy, ať se na to podívá, případně společně se spolužákem, třeba se jim ve dvou bude líp učit. Možnosti jsou, školu nevzdávej, ani moc ve škole nezasahuj.