Ano, ano, každý člověk má dojem, že ON žije v tom normálním světě, a ti ostatní jsou letadlo. Což vede k absurdním paralelám, jako že apelování na stádní imunitu je totéž jako nahánět lidi do koncentráků.

Já jsem teď byla na konferenci, kde se mj. v rámci úplně jiného tématu zmiňovaly dlouhodobé dopady covidu na duševní zdraví. Nepěkná věc, vysoké desítky procent (a jsou to jen ti zachycení systémem). U lidí, co byli na jipce, nadpoloviční většina. Samozřejmě že vakcína má rizika. Ale covid a long covid taky. Pokud nemluvíme jen o úmrtích, ale i zdravotních následcích, tak celkem velká.

Hlavní potíž je tady v tom, že úsilí o stádní imunitu prostě není soukromá věc. Těžký průběh není jen problém toho, kdo ho má, ale všech, protože vyčerpává kapacitu zdravotního systému. Chtít žít "jako dřív" a zároveň pro to nic neudělat (z variant: očko / sebeizolace / sebeomezení a testování.....) tudíž prostě nelze. Není to ve výběru. Něco pro to dělat, třeba se nechat naočkovat, zároveň není samospásné - problém to zmenšuje, ale neřeší. Těžká, přetěžká věc.