bouřko, já občas i syna začala bojkotovat - když jsem mu řekla, aby něco udělal a nestalo se (neřekne NE, ale neudělá to, odloží to a počká, až to vyšumí - udělá někdo jiný), s klidem jsem právě třeba na stůl nedala příbor pro něj, nenandala mu jídlo na talíř, nedala skleničku - aby musel vstát a donést si to sám - nejde o nic, ale pochopil, že prostě buď může být sám za sebe nebo spolupracovat... mám štěstí, že on uznává logiku (pro něj vyloženě svatá věc) a když dokážu argumentovat logicky, pak to přijme snáz...